Internet věcí (anglicky Internet of Things, zkratka IoT) je v informatice označení pro síť fyzických zařízení, vozidel, domácích spotřebičů a dalších zařízení, která jsou vybavena elektronikou, softwarem, senzory, pohyblivými částmi a síťovou konektivitou, která umožňuje těmto zařízením se propojit a vyměňovat si data.
Zkratka STEM se v souvislosti s výukou vyskytuje stále častěji. Dokonce je ve variantách STEAM (ta je nejčastější), či STREAM. Ve všech případech jde o nový vzdělávací koncept, který spojuje hned několik oborů a předmětů do konzistentního celku. Ve zkratce jsou ukryty přírodní vědy (Science), technologie (Technology), technika/konstruování (Engineering) a matematika (Mathematics). Varianta STEAM obsahuje navíc umělecký aspekt (Art).
Zkratka STEM se v souvislosti s výukou vyskytuje stále častěji. Dokonce je ve variantách STEAM (ta je nejčastější), či STREAM. Ve všech případech jde o nový vzdělávací koncept, který spojuje hned několik oborů a předmětů do konzistentního celku. Ve zkratce jsou ukryty přírodní vědy (Science), technologie (Technology), technika/konstruování (Engineering) a matematika (Mathematics). Varianta STEAM obsahuje navíc umělecký aspekt (Art).
V průběhu semináře se budeme nejprve věnovat stavbě a funkci jednotlivých orgánových soustav člověka a jejich porovnání s jinými živočichy. I když by se mohlo na první pohled zdát, že jde o obecně známou problematiku, i zde je celá řada nových poznatků, za kterými stojí nejčastěji takové obory, jako např. molekulární biologie, molekulární genetika a biochemie, ale také nové objevy, které přinesl rozvoj mikroskopických technik a rozvoj metod studia molekulární struktury.
V průběhu semináře se budeme věnovat druhové pestrosti a rovnováze v přírodě, systematickému třídění organizmů, ale také živočichům, rostlinám a houbám, které denně potkáváme, i těm, které jsou součástí našeho jídelníčku. Zmíníme se také o běžných, invazních, vzácných a chráněných druzích. Vyzkoušíme si, jak je snadné či obtížné různé druhy pozorovat či mapovat jejich výskyt. Nakonec se zaměříme na různé ekosystémy, jejich studium a ochranu.
V průběhu semináře se nejprve podíváme na netradiční způsoby znázornění Země v kontextu vesmíru a sluneční soustavy a na objasnění příčin střídání ročních období. Zde si názorně projdeme nejnovější poznatky o planetách sluneční soustavy i samotné Zemi. Využijeme k tomu různé pomůcky, včetně 3D tištěných modelů. Poté se zaměříme na konkrétní změny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích, na jejich příčiny a důsledky. Zmíníme se ale také o počasí a podnebí.
Nové objevy v oblasti spletitých vazeb mezi živou a neživou přírodou často boří starší zažité názory na fungování světa kolem nás. V průběhu semináře se budeme nejprve věnovat látkám, jejich vlastnostem a skupenství i magnetickému a gravitačnímu poli. Pomocí jednoduchých experimentů si ukážeme, jak podivuhodně se některé látky mohou chovat. Poté se zaměříme na základní podmínky života na Zemi — na vodu, vzduch, půdu, světlo a teplo. I zde je řada nových poznatků, které si zaslouží naši pozornost.
V tomto praktickém semináři si s pomocí Arduina a několika čidel vytvoříme funkční školní měřicí systém. Osadíme si společně jednoduchou desku plošného spoje (pcb) a postupně si představíme jednotlivá čidla. Seznámíme se s principem jejich fungování a na několika příkladech si vše prakticky vyzkoušíme.
Přírodní vědy jsou vědami experimentálními, tedy jejich základem je experiment neboli pokus. Pod záplavou digitálních technologií někdy zapomínáme, že i jednoduchý „pokus“ může žáky oslovit a odpovídajícím způsobem jim odkrýt zajímavé přírodní zákonitosti a skutečnosti. Pokus je přitom ideální pro různé přístupy k výuce přírodních věd (heuristické metody, projektové vyučování a další). Nesmíme zapomínat ani na významnou motivační roli přírodovědných experimentů, obzvláště pak těch chemických, fyzikálních a biologických.
Přírodní vědy jsou vědami experimentálními, tedy jejich základem je experiment neboli pokus. Pod záplavou digitálních technologií někdy zapomínáme, že i jednoduchý „pokus“ může žáky oslovit a odpovídajícím způsobem jim odkrýt zajímavé přírodní zákonitosti a skutečnosti. Pokus je přitom ideální pro různé přístupy k výuce přírodních věd (heuristické metody, projektové vyučování a další). Nesmíme zapomínat ani na významnou motivační roli přírodovědných experimentů, obzvláště pak těch chemických, fyzikálních a biologických.
