biologie

V průběhu semináře se budeme nejprve věnovat stavbě a funkci jednotlivých orgánových soustav člověka a jejich porovnání s jinými živočichy. I když by se mohlo na první pohled zdát, že jde o obecně známou problematiku, i zde je celá řada nových poznatků, za kterými stojí nejčastěji takové obory, jako např. molekulární biologie, molekulární genetika a biochemie, ale také nové objevy, které přinesl rozvoj mikroskopických technik a rozvoj metod studia molekulární struktury.

V průběhu semináře se budeme věnovat druhové pestrosti a rovnováze v přírodě, systematickému třídění organizmů, ale také živočichům, rostlinám a houbám, které denně potkáváme, i těm, které jsou součástí našeho jídelníčku. Zmíníme se také o běžných, invazních, vzácných a chráněných druzích. Vyzkoušíme si, jak je snadné či obtížné různé druhy pozorovat či mapovat jejich výskyt. Nakonec se zaměříme na různé ekosystémy, jejich studium a ochranu.

V průběhu semináře se nejprve podíváme na netradiční způsoby znázornění Země v kontextu vesmíru a sluneční soustavy a na objasnění příčin střídání ročních období. Zde si názorně projdeme nejnovější poznatky o planetách sluneční soustavy i samotné Zemi. Využijeme k tomu různé pomůcky, včetně 3D tištěných modelů. Poté se zaměříme na konkrétní změny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích, na jejich příčiny a důsledky. Zmíníme se ale také o počasí a podnebí.

Nové objevy v oblasti spletitých vazeb mezi živou a neživou přírodou často boří starší zažité názory na fungování světa kolem nás. V průběhu semináře se budeme nejprve věnovat látkám, jejich vlastnostem a skupenství i magnetickému a gravitačnímu poli. Pomocí jednoduchých experimentů si ukážeme, jak podivuhodně se některé látky mohou chovat. Poté se zaměříme na základní podmínky života na Zemi — na vodu, vzduch, půdu, světlo a teplo. I zde je řada nových poznatků, které si zaslouží naši pozornost.

3D tisk je jedním z dnešních rychle se šířících fenoménů. V kombinaci s 3D modelováním nám tato technologie přináší skutečně netušené možnosti, a to i v rámci výuky na všech typech a úrovních škol. Nejde přitom jen o zařazení 3D tisku jako další technologie v rámci výuky IVT.

Přírodní vědy jsou vědami experimentálními, tedy jejich základem je experiment neboli pokus. Pod záplavou digitálních technologií někdy zapomínáme, že i jednoduchý „pokus“ může žáky oslovit a odpovídajícím způsobem jim odkrýt zajímavé přírodní zákonitosti a skutečnosti. Pokus je přitom ideální pro různé přístupy k výuce přírodních věd (heuristické metody, projektové vyučování a další). Nesmíme zapomínat ani na významnou motivační roli přírodovědných experimentů, obzvláště pak těch chemických, fyzikálních a biologických.

Přírodní vědy jsou vědami experimentálními, tedy jejich základem je experiment neboli pokus. Pod záplavou digitálních technologií někdy zapomínáme, že i jednoduchý „pokus“ může žáky oslovit a odpovídajícím způsobem jim odkrýt zajímavé přírodní zákonitosti a skutečnosti. Pokus je přitom ideální pro různé přístupy k výuce přírodních věd (heuristické metody, projektové vyučování a další). Nesmíme zapomínat ani na významnou motivační roli přírodovědných experimentů, obzvláště pak těch chemických, fyzikálních a biologických.

Tento seminář provede účastníky komplexní problematikou využívání mikroskopie ve výuce hravou a praktickou formou. Pod označením „mikroskop“ se nám dnes nabízí celá řada zařízení a přístrojů — počínaje příslušenstvím pro chytré telefony a tablety, přes různé USB digitální mikroskopy, bezdrátové digitální mikroskopy až po klasické „laboratorní“ binokulární či trinokulární mikroskopy. I když nám současná, poměrně levná, a tím pádem i dostupná, mikroskopická technika nabízí skvělé možnosti využití ve výuce, je ve školním prostředí využívána poměrně omezeně.

Digitální technologie přináší do škol stále více možností. Učitel tak dostává do rukou prostředky, které mohou výukový proces zásadním způsobem ovlivnit, a to v dobrém slova smyslu. Přírodní vědy jsou ideální oblastí, kde se mohou moderní technologie uplatnit. Aby to ovšem bylo možné, musí se učitelé nejen dobře orientovat v celé škále různých učebních pomůcek, ale také tyto pomůcky ovládat. Teprve dalším logickým krokem je začlenění digitálních technologií do výuky konkrétního předmětu.

Školní měřicí systémy nejsou stále na našich školách příliš rozšířeny. Hlavním důvodem je malá informovanost pedagogů o aktuální nabídce těchto systémů na našem trhu, o jejich možnostech i o způsobu jejich zařazení do výuky.